Základna svitavských Zálesáků se nachází na okraji Východních Čech, v klidné části mezi Hlinskem a Svratkou. Usedlost v nadmořské výšce 655 m.n.m, vhodná pro celoroční turistiku. V létě lze podnikat pěší nebo cyklistické výlety za krásami Ždárských vrchů. V zimě to mohou být túry na běžkách, zimní táboření nebo hry na sněhu.
Sobota
Tak ani letos cesta vláčkem nedopadla. Ale nevadí, rodiče nás dnes všechny vysadili přímo u tábora a my jsme se plni nadšení a očekávání vydali hledat náš stan a našeho spolubydlícího na příštích 7 dní. Dneska byl den ještě krátký, k večeři jsme si dali chleba ve vajíčku, poté jsme se dozvěděli základní informace na večerním nástupu, pověsili vlajku a vydali se k zahajovacímu táboráku. Ten jsme sice dvakrát na chvíli museli přerušit a schovat se před kapkami deště, ale nakonec jsme si přeci jen zazpívali, pobavili se a po večerní pohádce se vydali spát. Přeci jen nás čeká jistě náročný týden a je potřeba na něj být náležitě připravený.
Neděle
Dnešní ráno vypadalo velmi pochmurně. Hustá mlha se snášela nízko nad naší Továrnou na čokoládu na Svratouchu, ale to nás rozhodně neodradilo! Po ranní rozcvičce jsme se vydali skládat mapu Wonkovy továrny. Po lehkých závěrečných úpravách se nám podařilo poskládat kompletní mapu a zároveň i plán k letošní CTH. Naším úkolem bude naučit se vyrábět co nejvíce sladkostí, které běžně Wonkova továrna produkuje. To budou znázorňovat jednotlivé místnosti, které se nám postupně budou vybarvovat, jak se budeme učit jednotlivé sldakosti. Snad nic nepokazíme... Odpoledne jsme se seznámili s mnoha umpalumpy v továrně, a vyzkoušeli jsme si některé jejich každodenní práce. Celkem nám to šlo, určitě byhom je na chvíli zastoupit zvládli. Taky jsme se zkusili naučit první Wonkovu sladkost - lékořicové Ultradeštníčky. Bohužel na první pokus se nám to nepodařilo, a tak nám tato sladkost zatím zůstává záhadou. Třeba na to dostaneme ještě druhý pokus později v týdnu. Večer jsme si ještě zahráli ponožkové závody. Jsme rádi, že jsme je hráli už teď, přeci jen jsme ještě našli i čistý pár :D. No a po další pohádce zase hajduly spát. Dneska byl náročný den, ale cítíme, že to je všechno teprve začátek.
Pondělí
A máme tu pondělí – start do nového týdne. A my máme v plánu se vrhnout na tvorbu Wonkových sladkostí s plným zápalem. Vstáváme na novou taneční rozcvičku. Dneska nám to ještě moc nejde, ale to se určitě brzy zlepší. No, a teď už rychle na sladkosti. Jako první nás čeká výroba Jazykovědné sušenky. Ano, po pozření této sušenky člověk na určitou dobu umí mluvit všemi světovými jazyky. Ale abychom mohli takovou sušenku připravovat, musíme se nejprve pár cizích slovíček sami naučit. A tak se od Umpalumpů učíme v obrázkové řeči pár základních slovíček. No, sušenky se nám náramně povedly a Wonka nás za tento úkol velmi pochválil. Poté dostal Augustus lehký průjem, a tak jsme pro něj museli shánět volné kadibudky. Průjmy nás kloudně prohnaly ale nakonec vše dopadlo dobře :-D. Odpoledne jsme se pustili do válení nedocumlatelných bonbónů. To se ví, ty se musí naválet pořádně velké, když se nemají nikdy vycumlat. A jelikož v aktuálních dobách je hygiena na prvním místě a nám došly jednorázové rukavice, budeme to muset zvládnou s jednorázovými návleky na nohy. Po bonbónech jsme potkali jednu z Wonkových cvičených veverek a zkusili stejně jako ona rozpoznat dobré oříšky od těch zkažených. I to se nám povedlo, a tak máme od Wonky povoleno vyrábět i sladkosti s příchutí oříšků, až se vydá na své cesty. Před večeří jsme si taky ještě vyzkoušeli, jak se cítí takové zelené housenky v Umpalumpii, no a večer jsme se rozhodli, že si trochu zatancujeme. Ono je to zvláštní, ale Umpalumpové úplně nejradši tancují buď moderní tance, anebo COUNTRY! A tak máme country bál. Dneska jsme ze samého tancování obětovali i pohádku a jdeme rychle spinkat. Už je spousta hodin a my musíme být fit na to, co nám přinese zítřek.
Úterý
Na dnešek nám předpověď opět hlásí déšť, ale toho my se nezalekneme. Než nám uschne louka od rosy, napíšeme dopisy našim rodičům, aby věděli, že si na ně i přes našlapaný program vzpomeneme. Určitě je to potěší. Potom už se pustíme do dojení krav. Mléko je přeci jednou z hlavních surovin pro mnoho Wonkových pochoutek. Když se zrovna nemusíme potýkat s býkem, který si své stádo hájí, tak nám jde dojení celkem dobře. Na oběd máme dneska kuře na paprice a jelikož déšť nepřichází, můžeme se pustit i po obědě směle do programu. No, a je to tady, první šibeniční termín! Za hodinu musíme expedovat dávku sladkostí, a ještě je spousta drobností, co pro to musíme udělat. Přesně 60 drobností. No, tak snad je všechny za tu hodinu zvládneme. Hned na to jsme se jali sbírat třtinový nektar z Wonkovy rozkvetlé zahrádky, a nakonec jsme si ještě sesbírali trus Wonkových rarášků, který je plný instantního smíchu. Bude z něj vařit koláčky štěstí. Fuuu dnes toho zase bylo spousta. Pěkně jsme se z toho zapotili, a tak honem do spršky. A večer si ještě zazpíváme u táboráku. Snad to bude klidný večer a budeme se moct jít vyspat a připravit na další den…. A nebo?
Středa
Středa je tu, hurááá. Ale tábor se nám přehoupnul do druhé půlky… je potřeba si ho ještě řádně užít. Dnes vyrážíme na celodenní výlet. Trochu nám trvalo se sbalit a vyrazit, ale nakonec jsme se vydali směrem dům Karlíka Bucketa. Po cestě jsme se zastavili u rybníka Chochola, ale na koupání to dneska úplně nebylo. Zase to mělo výhodu, že tu skoro nikdo nebyl :-D. Dále jsme se vydali směrem Karlštejn. Prý má Karlík domov někde kolem. Nakonec jsme jej našli a popovídali si jak s ním, tak i s jeho prarodiči, kteří nám sdělili cenná moudra, a dokonce vytáhli nějaké sladkosti z Wonkovy továrny, které již před nějakou dobou zakoupili. Někteří odvážní se odsud vydali na zkamenělý zámek a pak jsme se všichni přes Svratku vrátili zpět do chaty. Po příchodu jsme si zopakovali pár základních znalostí pro cvičný turistický závod mládeže, který nás brzy čeká, a večer jsme si udělali diskotéku! To byla zábava, ale zároveň toho bylo vážně hodně. Opět uleháme velmi unavení ke spánku.
Čtvrtek
Honem z postele ven, dneska nás toho čeká opravdu mnoho. Zítra už je poslední den a my jsme ještě ani zdaleka nepoznali všechny místnosti a ještě se nám toho zbývá mnoho naučit, než Wonka odjede do Santipentie a nechá nám tu továrnu na pospas. Začneme naším dnešním nejhorším úkolem. I ve Wonkově továrně vznikají odpadky. Sice jsou všechny k jídlu, ale tolik umpalumpů tu nepracuje, aby to stíhali sníst, a tak se spalují ve spalovně. Bohužel kotel dnes nějak zlobil a obráceným tahem vyplivnul spousty odpadků zpět do továrny. Budeme je všechny muset sesbírat. Hned na to už je to o něco příjemnější, zkoušíme vytvořit Wonkovu obědovou žvýkačku. Vypadalo to jako snadný úkol, ale úplně se nám to nepodařio :-(. Nevadí, vrhneme se na další úkol. Hned po obědě jdeme těžit karamel z karamelové hory. Jelikož to je náročná expedice, jdeme po oddílech, a aby zbytek nečekal, zaběhl si TZU - turistický závod umpalumpů - tedy zužitkoval věci, které se během tábora naučil. Karamel se natěžit podařilo a do večeře ještě stihneme jednu místnost. Wonka vyrábí i mnoho kyselých sladkostí, a nejlepší kyselost do takových sladkostí je z kyselých dešťů. Budeme si muset pár kapek taky nachytat. Po večeři nás čeká super talentová šou! Naši super moderátoři Čoko Roko a Čoko Líza nás provedou celým večerem a my jsme předvedli spoustu parádních vystoupení, která nadchla i velmi přísnou porotu. Dneska to teda byla fakt makačka, ale zase jsme přiravení na zítřejší nejnáročnější úkol - dát dohromady recept na Wonkovu medosladkou pochoutku.
Pátek
A máme tu poslední den ve Wonkově továrně na čokoládu. Ještě je potřeba naučit se to nejzákladnější - Wonkovu medosladkou pochoutku. Tak hurá na to. A jak to všechno nakonec dopadlo? No Willy Wonka se nakonec rozhodl, že nám scou továrnu na správu přenechá, že jsme šikovní a načili jsme se dostatek jheho sladkostáí, aby továrna jela. Teda ale bylo to náročné. Na jednu stranu dobře že už jsme to zvládli, ale zase na druhou stranu, zábava pro letošek končí a budeme muset počkat, co si pro nás připraví zase na příští rok.